Poslední léta jasně ukázala, že vytvářet velké hry jsou schopni i obyvatelé východněji položených zemí, nikoliv jen velcí západní producenti. Vezměte si kupříkladu naše severní polské sousedy – ti za pomoci státních fondů určených na vývoj her tvoří jeden zajímavý projekt za druhým. Nejzářnějším příkladem jejich práce je zřejmě Zaklínač 3: Divoký hon, za kterým stojí komunitou zbožňovaný CD Projekt Red, jehož někteří bývalí zaměstnanci tu dnes před námi stojí coby členové nového studia Fool’s Theory s neotřele vypadajícím izometrických RPG Seven: The Days Long Gone, jehož si v rámci této recenze detailně představíme.
• Žánr: Akční adventura, RPG • Multiplayer: Ne • Vývojář: IMGN. PRO, • Vydavatel: IMGN. PRO • Platformy a Datum vydání: PC (1. prosinec 2017) • Homepage: seven-game.com/en/ • Čeština: Ano (oficiální)
• Recenze: 1. 12. 2017 • Autor: Ondřej Zeman
Po nespočet dekád lidstvo bojovalo proti démonickým silám. Válka, kterou proti sobě obě mocnosti vedly, nakonec dostala všechny zúčastněné na kolena. Zástupci našeho druhu však opět ukázali, že jsou schopni se z katastrof vzpamatovat vcelku rychle. Pod vedením tajemného proroka Druguna znovu povstali a získali část své původní síly. Elementární podstata tohoto nového lidstva se však změnila natolik, že by je jejich předci asi nepoznali. Aktuální nositelé našeho genetického kódu jsou extrémně hrabiví, krutí a nemilosrdní (tj. míněno více než lidstvo současné). Přežít v temném světě Seven: The Days Long Gone dokáží díky tomuto faktu jen ti nejsilnější a jedinci nerozpakující se pro svou věc zabít ty, jež se jim postaví do cesty.
Prohánět se po surovém futuristickém světě Seven: The Days Long Gone budete v kůži zdatného zlodějíčka Teriela, který se jednoho dne rozhodl zavítat do sídla jedné z bohatších provinčních rodin. V jeho útrobách nalezl tajemný předmět, jenž jej během chvíle srazil k zemi a plně zbavil vědomí. Když byl mimo, postarali se o něj členové bezpečnostních složek – ti jej laskavě a bez meškání dopravili na loď mířící do vězeňského zařízení, z něhož prozatím ještě nikdo nikdy neutekl. Časy se však mění a váš hrdina v téhle zapadlé díře rozhodně nechce zůstat déle, než to bude nutné.
Jen málokteré aktuální RPG, za nímž stojí menší či středně velký vývojářský tým, je vám schopné nabídnout tak dobře zpracovaný příběh jako Seven: The Days Long Gone. Celek disponuje velmi slušně navrženým vyprávěním vystavěným na hodně pevných základech. Zájemcům o poznání tohoto temného herního světa poskytne obstojný počet historických spisů, poznámek a rozhovorů, jež mezi sebou vedou jeho obyvatelé. Jednotlivé konverzační linky jsou napsány opravdu povedeně. Jde vidět, že si na nich autoři dali skutečně záležet. V dialozích naleznete výhružky, vtipy, a dokonce i cituplná vyznání dodávající vám pocit, že toto univerzum má stále ještě určitou naději na vykoupení.
Vedle kvalitní primární dějové linky a dobře napsaných dialogů nabízí Seven: The Days Long Gone hráčům také slušně zpracované vedlejší úkoly. Ty vám leckdy dají možnost absolvovat podobný zážitek, jaký vám umožnily kupříkladu menší zakázky ve slavném RPG Zaklínač 3: Divoký hon, jenž v tomto ohledu předčil většinu konkurenčních děl kráčejících ve stopách oblíbených klasik. A jak se zdá, aktuální tituly v rozmanitosti vedlejších questů pokračují, což dokazuje také české Kingdom Come: Deliverance. V rámci určitého součtu aspektů ovlivňujících vyprávění jako celek bych Seven: The Days Long Gone označil za nadprůměrný kousek, který efektivně kombinuje jednotlivé příběhové složky.
Jak již bylo řečeno v předchozím odstavci, příběh je tu ve všech ohledech zpracován vskutku povedeně. Osobně jej však i přes tento fakt nepovažuji za primárního tahouna Seven: The Days Long Gone. Celek dle mého tlačí kupředu především rozsáhlý herní svět prezentující situaci, která by mohla nastat po výraznějším válečném konfliktu. Skutečně fungující společnost tu naleznete jen ve větších městech, kde je chudina velmi efektivně odtržena od peníze rozhazující smetánky. Mimo zdi velkých metropolí narazíte jen na rozhádané skupinky, monstra a mutanty držené na uzdě bezpečnostními složkami. Při průchodu jednotlivými herními lokalitami budete často přemýšlet o tom, zda je možné, aby lidstvo padlo až tak hluboko, jak je zde prezentováno.
Univerzum, v němž se Seven: The Days Long Gone odehrává, je doopravdy temné. Samotné zasazení by však celek utáhlo jen stěží, protože něco podobného jsme měli v poslední době možnost vidět i u jiných děl (za nimiž však stále menší studia). Autorům tohoto RPG se naštěstí povedlo kvalitně navrhnout úrovně, v nichž se budete pohybovat. Ke každému cíli se tu lze dostat skrze slušnou škálu cest a ty je navíc možné při průchodu řádně prošmejdit. Celek mi v tomto ohledu hodně připomíná podobně laděný Satellite Reign, kde jsem byl skutečně nadšen z toho, kolik lásky byli tvůrci schopni do jimi vytvořených map vložit.
S péčí zpracované mapy dávají v Seven: The Days Long Gone velký prostor především milovníkům plížení. Před zraky defenzivních systémů a nepřátel se tu budete ukrývat za pomoci komplexních převleků, moderních technologií a klasických beden, jež nám za úkryt slouží již několik dekád. Osobně si myslím, že je tento aspekt zpracován vcelku slušně. O něco hůře je na tom bohužel umělá inteligence protivníků, jejichž kapsy budete zbavovat klíčů, bezpečnostních karet a přebytečných cenností.
O úrovni AI oponentů v Seven: The Days Long Gone by se zřejmě dalo diskutovat dlouhé hodiny, její chování totiž není stálé. Občas jedná aktivně, jindy zas ignoruje zásadní podněty, které by měla za normálních okolností brát ihned na zřetel. Já sám jsem z jejího přístupu zrovna dvakrát nadšen nebyl. Čekal jsem totiž, že budu čelit efektivně spolupracujícím skupinkám, nikoliv jednotlivcům, které jejich vlastní přátelé nechají kvůli porouchané umělé inteligenci zabít bez toho, aby jim přišli na pomoc.
Po několika minutách hraní vás Seven: The Days Long Gone uvrhne do vesmíru, který je technologicky stejně nejednotný jako svět nedávno recenzovaného RPG Elex. Často tu tím pádem lze narazit na situace, kdy proti sobě na bojišti stojí zaostalí barbaři s primitivními zbraněmi a vojáci nasoukaní do energetických zbrojí, kteří nemají se svými méně rozvinutými nepřáteli žádné slitování. NPC k vzájemné likvidaci užívají meče, výbušniny, kopí, obouruční sekery, polymerové kuše, nástražné pasti a těžké útočné pušky dočasně zpomalující čas. Každá zbraň disponuje odlišnými elementárními statistikami a spektrem útoků. Pokud se rozhodnete, že se při střetu budete ohánět například impozantní obouručkou, nemůžete od ní očekávat, že se bude chovat stejně jako dýka či krátké meče, s nimiž lze během chvíle provést několik středně účinných výpadů.
Souboje mají obstojné tempo. Iritoval mě na nich snad jen pochybný systém zásahů, který ne vždy započítal uštědřené údery. Pokud se vám podaří střet přežít, můžete následně z váčků u těl padlých nepřátel získat všechen jejich pozemský majetek. V pytlících je možné nalézt rozbitou elektroniku, suroviny nutné k výrobě předmětů, stimulanty, jídlo, zbraně, oblečení a speciální čipy, které lze po většinu času získat jen aktivací jednorázových stanovišť. Když si nalezený integrovaný obvod namontujete do těla, získáte skrze něj aktivní i pasivní nadpřirozené schopnosti, jež v mnoha ohledech nahrazují klasickou magii. Každá elektronická součástka vám v Seven: The Days Long Gone nabídne odlišné schéma, jehož podobu budete moci následně určitým způsobem definovat.
Do teď jsem na titul z dílen veteránů z CD Projekt Red pěl víceméně samou chválu. Nyní se však jako správný recenzent zaměřím na aspekty, které nejsou zcela v pořádku, protože si stojím za tím, že dodaná verze hry by měla být hodna toho, aby si ji autor textu užil minimálně stejně dobře jako hráč, který do ní zainvestuje své finance, jelikož čas není zrovna levná komodita. Seven: The Days Long Gone mi po technické stránce přijde nedoladěné. Při hraní jsem narazil na řadu menších i větších bugů, jež mi určitým způsobem narušovaly herní zážitek. Nejvíce mi asi pil krev podivně fungující hitbox a texturami proplouvající nepřátelé.
Optimalizace se tvůrcům Seven: The Days Long Gone povedla jen zčásti. Po většinu času jejich dílko na mém stroji (CPU: i7–4790K, GPU: GTX 970 4GB, RAM:16GB) šlapalo vcelku obstojně. V určitých momentech však počet snímků skákal stejně jako nový vozík na nekvalitní horské dráze, která měla být již dávno vyřazena z provozu. Podobně jako v případě řady menších bugů a technických nedostatků upřímně doufám, že tvůrci v průběhu následujících dnů a týdnů vyladí svůj projekt natolik, aby jej hráči nemohli označovat za nedodělek, který byl vypuštěn z dílen IMGN.PRO a Fool's Theory předčasně.
Když už jsem zde rozpitval technickou stránku, nemohu opomenout přítomnost české lokalizace, naníž pracoval u komunity velmi oblíbený překladatel Filip Ženíšek, jehož jméno nejvíce velebí zřejmě fanoušci série Zaklínač. Podobně jako v případě Zaklínač 3: Divoký hon odvedl i při překládání titulků k Seven: The Days Long Gone velmi dobrou práci, za kterou mu hráči neznalí cizího jazyka jistě složí hold.
Od prvního díla bývalých vývojářů z CD Projekt Red jsem toho popravdě nečekal mnoho, protože slavnou minulostí se v současnosti holedbá leckdo. Nakonec mě však prvotina z dílen Fool's Theory v mnoha ohledech velmi příjemně překvapila. Do rukou mi byl dán propracovaný temný svět, obstojně vyprávěný příběh, osobitě laděný vizuál, maximálně vyladěný stealth systém a kvalitně navržené lokace, jejichž podrobným průzkumem můžete strávit klidně i několik desítek hodin. Vcelku pohodové hraní mi bohužel narušovaly malé i velké bugy, mírně problematická optimalizace a tupá umělá inteligence, za jejíž jednání by se měli tvůrci Seven: The Days Long Gone stydět.
I přes některé nedostatky, jež jsem v závěru zmínil, je Seven: The Days Long Gone obstojným izometrickým RPG, které dle mého názoru rozhodně stojí za pozornost. Jeho nákup bych doporučil především hráčům klasik, vyhýbat se mu však nemusí ani tématu neznalí hráči, kteří si chtějí rozšířit obzory něčím stravitelnějším. Na PC toto osobité dílko vydává distributor Comgad v limitované edici s řadou digitálních bonusů (včetně zmiňované české lokalizace).
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky |
---|---|---|
Operační systém | Windows 7 64-bit | Windows 7 64-bit |
Procesor | Intel Core i5-650 / AMD Athlon II X4 610e | Intel Core i5-4430 / AMD FX-8300 |
Grafická karta | NVIDIA GeForce GT 640 v3 / Radeon HD 5570 | NVIDIA GeForce GTX 760 / Radeon R9 270X |
DirectX | DirectX 11.0 | DirectX 11.0 |
Operační paměť | 4 GB RAM | 8 GB RAM |
HDD | 4 GB | 4 GB |
Klady
Zápory
Ondřej Zeman
Mé jméno je Ondřej Zeman. Herní žurnalistice se věnuji už více než sedm let, během nichž jsem měl možnost vypracovat se z herního blogera na plnohodnotného žurnalistu na serveru Zing.cz, ze kterého jsem po čase odešel na Alza Magazín. I když jsem hrdým vlastníkem konzole Nintendo Switch, mou největší vášní je hraní na PC, kde jsem měl možnost zrecenzovat už více než dvě stovky různě kvalitních titulů. Slabost mám primárně pro tahová RPG, indie projekty, propracované FPS a komplexní strategie.