Zadejte název zboží
Absinth je tvrdý alkoholický nápoj s natolik tajemným charakterem, že se dá jen těžko popsat krátkou a výstižnou definicí. Je opředen mnoha mýty, nezapomenutelně propojen s prokletými básníky, z velké části se vyvíjel i v Čechách a způsoby jeho konzumace jsou pozoruhodné. Pojďte poznat Absinth společně s námi.
PokračovatAbsinth je i po stránce původu opředen mnoha otázkami a nejasnostmi. Legenda praví, že byl poprvé vyroben kolem roku 1972 švýcarským lékařem a následně v podobě receptu na léčivý elixír prodán dvěma lékárnicím. Podloženou informací je až událost z roku 1797, kdy ve švýcarském Couvetu vznikl první absinthový lihovar.
i
Zmiňovaný lihovar se jmenoval „Dubied Père et Fils” a destilát se zde údajně připravoval právě podle receptu z legendy o léčivém elixíru.
Základem pro správný absinth jsou byliny pelyněk, anýz a fenykl. Těm se v hantýrce pijáků absinthu přezdívá „svatá trojice”. Dalšími přísadami pro dochucení mohou být yzop lékařský, meduňka nebo badyán. Bylinky použité při výrobě dodávají destilátu přírodní zelenou barvu, proto se u něj setkáte také s pojmenováním „zelená víla”.
Nazvání „absinth” je odvozeno od latinského slova „absinthium”, kterým se obyčejně označuje pelyněk pravý.
„Absinth” i „absint” jsou běžně používané zápisy názvu stejnojmenného destilátu. Dle pravidel českého pravopisu a tradic je správně pouze druhý zmíněný výraz. Mezinárodně uznávaný název nápoje je pak zapisován „absinthe”.
i
Dva prvně zmíněné názvy lze různě přiřazovat nápoji nejen dle země, která je místem konzumace, ale i v závislosti na způsobu jeho výroby.
Absinth se nedělí na různé druhy ani tak podle místa výroby, jako je tomu často u jiného alkoholu, jako spíš podle výrobního postupu. V základu jej rozlišujeme na pravý absinth a český absint (bohémský).
Pravý absinth vzniká macerací (máčením) bylin v alkoholu a následnou 2–3 fázovou destilací. Výsledný destilát je čirý a prodává se pod názvem „bílý absinth”. Typickou zelenou barvu ovšem destilát získává až během případného barvení chlorofylem z použitých bylin. S uzráváním chlorofylu může za dlouhý čas destilát zhnědnout.
Český absint vzniká tak, že se pelyněk pomalu louhuje v horké vodě, ostatní byliny mohou být z procesu vynechány. Po smíchání na horko vylohouvaných bylin s alkoholem je výsledný nápoj čirý, proto se barví pomocí umělých barviv a vzniká fluorescenční zelený nebo modrý absinth.
Pravý absinth
Český absint
Jestliže budete vybírat absinth podle země původu, neřiďte se předpokladem, že vždy pořídíte nápoj odpovídající receptuře, jež vznikla v oblasti, odkud nápoj pochází. Stejně jako destiláty původem z Česka mohou být pravé absinthy, tak ty vyrobené v zahraničí mohou mít českou recepturu.
i
Obecně se dá řídit tím, že nejkvalitnější a nejsilnější absinth je původem ze zemí, ve kterých se vyrábí už po generace. Věřit se dá destilátům ze Švýcarska, Francie, Česka, Španělska či Německa, i tak je ale vždy dobré si třeba přečíst recenze.
Obvyklý obsah alkoholu pro absinth je 65–80 %. Mnoho pijáku tohoto destilátu věří tomu, že čím vyšší je obsah alkoholu v lahvi, tím je nápoj lepší. Proto na trhu najdete i extrémně silný absinth 90 %. Vzhledem k speciálnímu podávání výsledného nápoje, kdy dochází k jeho ředění vodou, si však můžete i panák se silným destilátem připravit v přijatelnějším poměru. A nebo se taky můžete podrobit zkoušce ohněm.
Nejrozšířenějším způsobem, jak pít absinth, je postup „louche”, kdy dochází k ředění s vodou prokapávající přes kostku cukru na děravé lžičce. Výsledkem je asi 75ml panák se zakalenou směsí destilátu a vody v poměru 1:3 až 1:6. Další možností je zapálení absintem nasáklé kostky cukru a následné rozmíchání v panáku.
V minulosti se věřilo, že má absinth halucinogenní účinky a lidé po něm mohou být nepředvídatelní a nebezpeční. I proto k němu tíhlo mnoho bohémských umělců, nejen z generace prokletých básníků. K přesvědčení společnosti o zlověstnosti nápoje přispěl i Vincent Van Gogh, který si po jeho požití uříznul ucho. Situace kolem tohoto destilátu během 20. století nakonec v mnoha zemích vyústila v absinthovou prohibici.
Halucinogenní účinky měl mít na svědomí thujon, jež je přítomen v pelyňku. Dnes se ví, že thujon může způsobovat svalové křeče, a proto je jeho obsah v nápoji omezen. Stropní hranice obsahu thujonu dnes ale není o moc níž, než jaká byla běžná před prohibicí ve 20. století. Halucinogenní účinky měly totiž tehdy na svědomí jiné chemikálie, které se přimíchávaly do levnějších lahví, aby měl destilát lepší barvu.
i
I přes jasné důkazy o tehdejší neškodnosti thujonu se dodnes vedou debaty o údajné „střízlivější opilosti” z absinthu. Znalci ji dávají za vinu použitým bylinkám, z nichž některé působí jako stimulanty a jiné jako sedativa.
Na přelomu 20. a 21. století se pro končící zákazy výroby začal absinth vracet mezi lidi. V dnešní době jsou jeho mysl uklidňující, a zároveň stimulující účinky naopak lákadlem nových příznivců. S narůstajícím počtem fanoušků se objevují nové způsoby konzumace destilátu a vznikají místa tomuto nápoji zasvěcená.
i
Mezi nejznámější české absintové podniky nové doby patřil například ostravský Absintový klub Les, kde bylo možné poznat tradiční konzumaci destilátu a díky bohatému uměleckému zázemí také pravý bohémský život.
V kategorii Absinthy máme právě teď na Alza.cz celkem 12 produktů.
Zadejte název zboží