Doktor Adrian Abel si k sobě Angeliku zamilovaně přitáhl a jejich rty se na okamžik něžně dotkly. Strávili spolu překrásný večer. Smáli se, flirtovali, zatančili si a pohledný pohotovostní lékař se poprvé od návratu z Afriky rozhovořil o svých zážitcích na černém kontinentu. Angelika tušila, co ho k tomu přimělo, i když normálně to byl introvertní a málomluvný člověk. A čím víc se o něm dozvídala, tím ho měla raději. Ano, nemohla si už déle zapírat, že se do Adriana zamilovala! Po dlouhé době byl první muž, se kterým si dovedla představit společnou budoucnost. A jednoho vlahého podzimního večera pozval Adrian Angeliku do svého pěkně zařízeného bytu. Svíčky šířily intimní, příjemné osvětlení, ze stereoaparatury se tiše linula romantická hudba, stůl byl slavnostně prostřen a Adrian se konečně odvážil požádat Angeliku o ruku.