V našem novém článku vám přinášíme inovativní pohled na moderní vzdělávací systém a jeho vztah k historickým principům výchovy. Prozkoumáváme důležitost hry a aktivního zapojení dětí v učení skrze oči nejznámějšího pedagoga Jana Amose Komenského. Odhalujeme, proč je důležité přemýšlet nad individuálním přístupem k žákům a jak moderní výukové nástroje mohou podpořit lásku ke vzdělání. Přečtěte si náš článek a objevte inovativní metody, jakými děti vnímají učení, a které mohou podnítit jejich zvídavost a radost ze hry!
Už náš „učitel národů“, pedagog, vzdělanec a kněz Jednoty bratrské Jan Amos Komenský (1592–1670) napsal, že výuka má být názorná a aktivní, tedy dítě by mělo samo zkoumat svět svými smysly a svou aktivitou. Jeho zásada „schola ludus“, tedy „škola hrou“, je zdánlivě jednoduchá, ale v běžném výukovém procesu často přehlížená, protože látky je mnoho, času je málo a každému dítěti se individuálně věnovat nelze.
Ta podstatná pointa je ale v tom, že je třeba najít takové cesty ke vzdělávání, kde se dítě svou činností baví – a zatímco většina klasických učebních pomůcek je vázána k nějaké konkrétní látce, výukové hry a hračky nabízí alternativní přístup. Nejsou obvykle vázány nějakým didaktickým penzem, ale zaměřují se na činnosti a aktivity, které trénují znalosti a schopnosti, které se budou nějakým způsobem při výuce hodit.
Kolem nás můžeme najít mnoho nástrojů a hraček, které dokážou zajímavým a pochopitelným způsobem vysvětlovat komplikovaná témata. Každá nová věc, se kterou se dítě zatím nesetkalo, pro něj představuje nejen problém, ale svého druhu bránu poznání, kterou musí projít, aby mohlo pokračovat dál. Těchto bran poznání je mnoho a některé jsou opravdu velké a významné, například v matematice je to pochopení zlomků, které jsou i pro mnoho dospělých záhadou. Bez jejich pochopení se jim budou těžko počítat nejenom poměrové úlohy, ale i počítat základní finanční matematika.
Může to vypadat jako vtip, ale podle The New York Times v raných osmdesátých letech selhala marketingová akce řetězce A&W, který proti „čtvrtlibráku“ od MacDonalds (Quarter Pounder Burger) nasadil „třetinolibrák“ (Third-of-a-pound Burger), který byl navíc levnější. Řada zákazníků byla přesvědčena, že 1/3 libry je méně než 1/4 libry – a to vedlo k nezájmu o produkt. Teprve když docházelo k šetření, proč je zjevně výhodnější nabídka nezaujala, ukázalo se, že mnoho lidí má problém chápat zlomky. Ostatně i v epizodě satirického seriálu South Park mají kluci problém se zlomky a teprve „najatí Mexičané“ jim to vysvětlí tak polopaticky, že to konečně pochopí.
Protože zlomky skutečně mohou představovat pro dítě problém, vznikly v rámci studijního programu Montessori názorné hračky, které představují kruhové nebo lineární zlomky celku, které jsou barevně značené, popsané a dovolují dítěti názorně pracovat se zlomky, a tím mu vizuálně i hmatově objasnit, jak to vlastně funguje. „Mechanické zlomky“ je možné porovnávat, sčítat i odčítat a jasně si tak ukazovat, jak práce se zlomky probíhá.
Didaktika je komplikovaná v tom smyslu, že je obtížné zjistit, co dítě vlastně ví, nebo neví. Jednoduchý masový model výuky vede k tomu, že se stanovuje vzdělávací penzum, které učitel musí splnit bez ohledu na žáky – tedy jak bez ohledu na ty talentované, tak i bez ohledu na ty netalentované, kteří se snaží vzdělávacím procesem jenom projít. Přehlíží se zde jeden ze základních Komenského přístupů, totiž individualismus, kde by učitel měl přihlížet k individuálním schopnostem žáka.
Špatně se také chápe role některých prvků vzdělávání, jako jsou například domácí úkoly. Ty by neměly být známkovány a žák by je měl vypracovávat pouze sám i za cenu, že budou špatně, protože jde vlastně o zpětnou vazbu učiteli, která mu ukazuje, jestli mu žáci opravdu rozumí. Přílišná orientace na známky vede k tomu, že se procvičování a zpětná vazba mění na formu trestu, který je proti smyslu opakování, totiž ověření, zda žák pochopil témata správně.
Moderní výukové nástroje a programy jsou v tomto směru lepší, protože ověřují a poskytují zpětnou vazbu, ale netrestají a nemají vliv na případné hodnocení žáka. Proto představují skutečné naplnění principu schola ludus, tedy dovolují vzdělávat se prostřednictvím hry, která je zcela v rukou dítěte. Jejich cílem by mělo být hlavně to, aby se dítě nebálo si hrát, ověřovat si svoje znalosti, nebálo se opravovat si své neznalosti, a to beze strachu ze zesměšnění se. Láska ke vzdělání je totiž nevyhnutelným předpokladem pro celoživotní vzdělávání se, které je v současnosti nezbytností.
i
Ať už jste škola nebo jiná veřejná instituce, v Alze uděláme vše pro to, abychom vám vyšli vstříc.
Náš program je tu pro všechny vzdělávací instituce. Se skvělými cenami a rychlou dopravou vaše škola udělá výrazný krok kupředu. Navíc nabízíme velké množství produktů pro snazší vzdělávání. Máte zájem o nacenění poptávky? Napište nám na [email protected].
Pro koncept škola hrou je nutné dětem nabídnout takové výukové pomůcky, na kterých by jasně pochopily složité věci. S těmito základy pak děti snáze pochopí komplikovanější úlohy a v dospělosti nepodlehnout klamavým informacím.