XCOM 2

Můžeme buď lamentovat nad tím, že Switch je v posledních letech zaplavován nejrůznějšími porty starších her, anebo se radovat nad tím, že si své oblíbené kousky můžeme zahrát také třeba na cestách. S jakým přístupem se vrhnete do čtení této recenze, je čistě na vás, ostatně na tuto problematiku v ní odpověď nenajdete. Dozvíte se však, jak se port věhlasné tahové strategie z roku 2016 povedlo převést na hybridní konzoli Nintendo Switch.

Konec druhého XCOMu navnadil na případné pokračování, ale od roku 2016 (a 2017 s DLC War of the Chosen), kdy XCOM 2 vyšel, se o případném třetím dílu prakticky nic neví. Studio Firaxis si „odskočilo na dráhu“ superhrdinů s Marvel's Midnight Suns a fanoušci emzáckých vyvražďovaček si začali zoufat – znamená to další roky bez nového XCOMu? Naděje však stále není ztracená. Co o pokračování víme a co bychom si v něm (a vsadíme se, že i spousta z vás) přáli vidět, se dočtete v tomto článku.

Zatímco se některá vývojářská studia snaží pouštět do světa jednu novou značku za druhou, jiná naopak sahají po dávno zapomenutých hrách, na jejichž pokračování čekají fanoušci už řadu let. Oznámení Desperados 3 pro nás bylo proto příjemným překvapením, protože jen málokdo věřil v jeho návrat. Mimimi Games se však rozhodli, že si na westernovou taktickou strategii zkusí vsadit, díky čemuž tu nyní máme recenzi prezentující silné a slabé stránky jejich díla.

Tahová série XCOM (dříve UFO: Enemy Unknown), kterou v roce 2012 vzkřísilo studio Firaxis Games, je našemu srdci velmi drahá a blízká. Veteráni dnes už se slzou v oku vzpomínají na chvíle, kdy se ještě jako usmrkaní caparti pokoušeli v „prvním ufu“ od tvůrce Julliana Gollopa najít toho posledního emzáka zašitého někde na Velikonočních ostrovech (znalci ví, o čem mluvím). Studio Firaxis značku notně zmodernizovalo a po Enemy Unknown a XCOMu 2 přicházejí s komornějším XCOM: Chimera Squad. Proč komornějším a zda je to vlastně na škodu, se dozvíte v dnešní recenzi.

Druhá světová válka patří mezi nejvýraznější konflikty lidských dějin. Herní scéna se však po většinu času zaměřuje hlavně na západní frontu, zatímco tu východní nejeden tvůrce přehlíží jako něco nezajímavého. Chybu jiných se rozhodli napravit vývojáři z Alter Games, jejichž dílo cílí právě na osudy ruských vojáků operujících za nepřátelskou linií. Jak se jim Partisans 1941 povedlo a zda je to nový nástupce Commandos, si můžete přečíst v naší recenzi.